Čteme společně list Židům. Soustředíme se na jeho jednotlivé výzvy. Přemýšlíme tak o vtělené víře. O teologii, která se projeví v nejnepatrnějších pohybech naší pozornosti, v naší řeči, v našem myšlení a chování. Jak to vypadá, když vtělujeme víru v zabitého a vzkříšeného Ježíše do omezenosti naší existence? Třináctá kapitola obsahuje seznam výzev. Obrací se nejprve ve výzvě k lásce mezi sourozenci spojenými pokrevně v Kristu. Potom vyzývá k praktické lásce k cizím. Dále pak k těm, kdo jsou vězněni a trápeni. Potom podtrhne vzácnost vztahu manželství. Všechny výzvy jsou vztahové. Možná je to tím, že jsme v jádru vztahové bytosti, a to, co prožíváme jako nejsmysluplnější na zemi, jsou právě vztahy. A to, kam vtělujeme víru hlavně, jsou právě vztahy. 

Zdá se, že dnešní výzva jakoby tento směr přeruší, přestane řešit vztahy. Vypadá to jakoby autor obrátil list a otevřel téma peněz. Ale tak úplně to není. Začne sice u peněz, ale okamžitě přejde opět ke vztahům. Proč tedy o penězích mluví? Možná proto, že lásku k penězům vnímá jako jednu z překážek pro mezilidské vztahy. Řečeno slovy apoštola Pavla (1 Tim 6:10): „kořenem všeho zla je láska k penězům“. Možná proto autorovi v sekvenci vztahových výzev lásky naskočí varování, bacha na lásku k penězům, která je projevem nefunkčních vztahů a zároveň nefunkční vztahy vytváří. Takové dědické řízení může pěkně zavařit rodinným vztahům, pokud je mezi nimi někdo, kdo miluje peníze. A závist dovede pěkně poničit vztahy v církvi. Už vás nebudu déle napínat, pojďme si výzvu přečíst. 

Židům 13:5-6 Žijte bez lásky k penězům, spokojeni s tím, co máte. 

První věta výzvy nám postaví vedle sebe do protikladu dva způsoby života. Jeden charakterizuje láskou k penězům a druhý spokojeností. A zároveň jednoznačně přitaká k jednomu a odmítne druhý. Spokojenost s tím, co mám, je lepší než láska k penězům. Je to pro nás možná zvláštní tato slova číst, když jsme tak prosáklí duchem doby, ve které žijeme. Doby, kdy každá generace je bohatší než ta předchozí, kdy ekonomika roste a vše žene dopředu, nespokojenost s tím, co je a otevírání se tomu, co by mohlo být. Výzvu spokoj se si snadno přeložíme jako rebeluj proti společnosti, buď líný a nezodpovědný, nesnaž se. Navíc vzhledem k inflaci mít stejně peněz znamená chudnout. Znamená to, že bychom měli přestat moudře investovat a podporovat růst a snažit se, aby naše děti měly více prostředků a stability? Myslím, že samo o sobě ne. Otázkou je, jaké jsou naše motivy, co nás žene kupředu. A to je směr, kterým autor svou tezi dále rozpovídá. Pojďme si výzvu dočíst… 
Neboť on sám řekl: Nezanechám tě, ani tě neopustím. A tak s důvěrou říkejme: Pán je můj pomocník nebudu se bát, co mi udělá člověk. 
Nenechá nás jen u povrchního projevu na rovině našeho chování a prožívání. Neřekne nám, jen buďte spokojeni a nemějte lásku k penězům. Jde ještě hlouběji, znovu na rovinu vztahů, motivů a emocí.  Pojďme si tedy oba módy života trochu detailněji představit. 
Představte si, jak by znělo svědectví člověka zpovídajícího se z lásky k penězům, který objevil svobodu, kterou mu nabízí Bůh. 
Láska k penězům
Miloval jsem peníze. Používám slovo láska, ale v tomto ohledu se jedná o nízkou sobeckou lásku. Je to láska pramenící z nedostatku a ne přebytku. Mít lásku k penězům pro mě bylo asi jako milovat prášky proti bolesti. Pomohou na chvíli něco překlenout, ale není to láska, o které by básnici skládali písně. Kdybych své milé řekl, miluji tě jako prášky proti bolesti, tak pokud má sama nějakou důstojnost, bude ukřivděná a vzbouří se proti takové lásce. Naštěstí peníze nemají city, a tak je mohu milovat nízkou sobeckou láskou. 
Když jsem žil v módu lásky k penězům, moje pozornost se neustále zabývala pohledem do budoucnosti. Peníze pro mě byly příslibem budoucnosti, možností, kterou mám. Fantazíroval jsem o tom, co si za ně pořídím a jaké to bude. Představoval jsem si, jaké by to bylo mít víc, co všechno by šlo. Ale nebylo to jen pozitivní, mou pozornost často strhával i strach. Co by bylo, kdybych o něco přišel. Kdyby se mi pokazilo auto, rozbila pračka, přišel o práci. 
Teď když se na to zpětně dívám, staly se mi peníze modlou, ne protože bych je měl na oltáříčku v obvýáku a každý den u nich zapaloval svíčku, ne takhle vulgární to nebylo. Byly pro mě modlou, protože jsem očekával, že vyřeší mé problémy, zaplní prázdnotu, kterou jsem cítil. Očekával jsem od nich, něco, co mi nemohou dát. Protože operují ve světě lidí, světě horizontálním. A teď už zpětně vím, že záchrana přichází shůry, z ducha a ne z peněz. 
Ale kdybych šel ještě hlouběji a úplně se odkopal, tak musím přiznat, že mě k lásce k penězům motivoval strach z lidí. Dříve bych si to nepřiznal, ale teď když jsem ochutnal bezpečí a jistotu svobody, vidím zřetelně, že jsem naslouchal hlasu svého strachu a myslel si, že je to jediný hlas v mé mysli. 
Byla pro mě naprosto děsivá představa, že na někom budu závislý a nebudu soběstačný. Nesnáším, když nade mnou má někdo navrch a peníze mi zaručí, abych měl navrch já. Když bylo hodně zle, napůjčoval jsem si peníze, občas i něco ukradl, podvedl, abych udržel iluzi, že jsem stále mocný. Manželka to samozřejmě nevěděla, protože jsem se bál její reakce a toho, že bych klesl v jejích očích. Bál jsem se toho, že budu v jejích očích nikým, když přijdu o peníze. Řekl jsem si, že nikdy nebudu chudý jako moji rodiče. 
Zkrátka a dobře, moje láska k penězům pramenila ze strachu z druhých lidí. Ze strachu, že mě opustí, budou se po mě vozit, odmítnou mě. Miloval jsem peníze, protože se zdály být lékem na mou vnitřní nejistotu. 
Spokojenost
Zjistil jsem, že mohu žít i jinak, nejen v obavě, kterou utlumím láskou k penězům. Mohu žít ve spokojenosti s tím, co mám. Zjistil jsem, že to jde jen tak, že k horizontálnímu pohledu přidám i pohled vertikální. Než se změnilo něco navenek, tak se změnilo něco uvnitř. Poznal jsem Boha, který je se mnou a kterému mohu důvěřovat. To naprosto radikálně změnilo to, čemu věnuji pozornost. Už se nedívám jen do budoucnosti, která mě může lákat i děsit, umím se i zastavit a podívat přímo na to, co teď mám a být vděčný. Vždyť právě teď v přítomnosti se nebe se zemí dotýká, já v duchu spojen s Bohem, právě teď zažívám jeho péči. Ať přijde v budoucnu cokoliv, mohu do tohoto módu bytí s Bohem, do módu modlitby vstoupit a být spokojen. Odpočinout si od všeho shonu a obav. 
Umím si otevřít účet, podívat se do peněženky a vidět, co všechno mám a nejen to, co všechno chybí. Umím se rozhlédnout okolo sebe a ocenit výhody společnosti, do které jsem se narodil a která je tak bohatá, že je tu tolik přebytků, které mohu mít. Je tak prosycena evangeliem, že tu jsou sociální organizace, které pomáhají. Že i kdybych přišel o všechno, najde se pro mě jídlo a pití. Ale především mám Krista a v něm jsem dědicem všeho. Mohu tak svobodně dávat z přebytku i nedostatku. 
Láska k penězům je podle textu motivována strachem z lidí. Pozornost je věnována budoucnosti, jejím možnostem, ale i potenciálním katastrofám a naprosto chybí vztah důvěry v Boha. Naopak bytí ve spokojenosti je motivováno důvěrou v Boha, vychází ze vztahu, který k němu máme. A odehrává se v přítomnosti. Je to spokojenost s tím, co máme. Doslova text říká: s tím, co je zde, s tím, co máš v ruce. To je prostor, ve kterém odpočíváme od shonu motivovaného strachem. To jsou chvíle, kdy nás Bůh zachraňuje.
Takové svědectví by klidně mohl vyprávět malý jerišský mafián Zacheus, kterého Ježíš zachránil od lásky k penězům. Zachránil ho od jeho vlastního zničujícího chování, které mu znemožňovalo blízké a dobré vztahy s lidmi. Byli tu ti, kteří jim pohrdali, ti, které okradl a ti, před kterými se nemohl znemožnit tím, že by veřejně v první řadě sledoval Ježíše. Ze strachu vyleze na strom a Ježíš ho zachrání tím, že s ním naváže vztah. Jdu k tobě domů, chci být s tebou. To Zachea změní, okamžitě je svobodný. Peníze vrátil a rozdal, už je nepotřebuje. Když zmizela bolest, nepotřebuje už prášky proti ní. Je spokojený s tím, co má a tím někým je v tu chvíli Kristova přítomnost v jeho domě. 
Diagnostika
Jak často a s jakou intenzitou se okolo peněz točí konflikty ve vašich rodinách, manželstvích, sourozeneckých vztazích? Pokud je to něco, co dobře znáte, co vám komplikuje život, berte tato slova jako zdvižený prst. A vezměte výzvu „spokoj se“ vážně. 
Jak často projíždíte internet a ve své mysli závidíte lidem, kteří mají to, co vy nemáte? Vyvolává to ve vás hořkost? Pokud ano, berte tato slova jako zdvižený prst. A vezměte výzvu „spokoj se“ vážně. 
Jak často se obáváte o budoucnost? O to, co si řeknou druzí lidé? Kdyby to a to věděli? Pokud je to něco, co znáte, myšlenky, které k vám večer, ráno, v autě přichází jako staré známé a sevřou vaše nitro, berte tato slova jako zdvižený prst. A vezměte výzvu „spokoj se“ vážně. 
Aplikace
Jak udělat krok směrem k naplnění této výzvy? Odpověď najdeme opět v textu. „S důvěrou říkejme“. Autor nám vkládá do úst slova vyznání a naše srdce směřuje k důvěře. Chce, abychom mluvili jinak a tím pádem i mysleli jinak. A cituje tu Boží slovo, Starý zákon, Žalm 118 „co mi může udělat člověk“. Tímto vstupujeme do módu života vděčnosti a spokojenosti. Kam občas potřebujeme zajít. Alespoň jednou týdně v neděli, nebo na dovolené. Odpočinout si od shonu, práce a touhy mít víc. Jediný způsob, jak do tohoto módu vstoupit, je skrze bezpečný a jistý vztah důvěry v Boha. Nejde to změnit na sílu. Mění nás milost. Ale je to něco, v čem se trénujeme, tak jako se vztahy budují i důvěra v nich
Podívejte se na svůj účet, kde máte peníze. Zkuste si pohled závisti, která říká, co všechno nemůžete za ty peníze mít. Ať už tam máte milion nebo pět stovek, vždy můžete někomu závidět. Zkuste si pohled obav, jaké všechny katastrofy mohou přijít a vy nebudete mít prostředky na to to vyřešit. A pak zkuste pohled vděčnosti a spokojenosti. Díky za to, co mám a co si mohu dovolit. Pohled důvěry, který říká, že ať je to jakkoliv, věřím v Boha, který se o mě právě teď stará. Vyznejte nad svou peněženkou slova, která nám dnes autor dává do úst „pán je můj pomocník, nebudu se bát, co mi udělá člověk“.

Závěr
Všimli jsme si dnes, že autor považuje lásku k penězům za jednu z překážek láskyplných mezilidských vztahů. A tak ke všem výzvám o praktické lásce ve vztazích přidá varování před láskou k penězům a výzvu ke spokojenosti.