Čeho se rádi dotýkáme?
Domácích mazlíčků, hlíny, kamene, látky, dřeva, teplého hrnečku s čajem, druhého člověka, jídla, auta, sami sebe, vody, zrnek kávy, displejů, knih… Jde o věci příjemné na dotek a samotný dotek je malou radostí. Pro doteky se používá odborné slovo haptika. Haptický senzor reaguje na dotek a haptickou deprivaci mám, když mě dlouho nikdo neobjal a tak. Slovo hapto pochazí z řečtiny a je jedním z běžných slov v Bibli a postava, se kterou se nejčastěji v Bibli pojí, je Ježíš. Téměř na čtyřiceti místech se Ježíš někoho dotýká nebo někdo dotýká jeho. O jaké jde doteky?
1) Žehnající dotek dětí. Rodiče k Ježíši přinášeli děti, aby se jich hapto, dotýkal. Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim. (Mar 10:16) Ježíš bere děti do náruče, vzkládá na ně ruce a dotýká se jich. To je způsob, jak s dítětem komunikovat, jak mu být blízko, dotýkat se ho. Nevysvětlíte mu teorii lásky, stejně jako mu nevysvětlíte trojčlenku, maximálně si užije váš hlas, ale mnohem víc mu lásku předáme dotekem. Jeho mozek se bude rochnit blahem a růst a zrát, když ho maminka objímá a tatínek vyhazuje.
2) Láskyplný dotek ženy. Lukáš 7:38 s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. V jejím gestu byl smutek, vděčnost, pokání, podřízenost i láska. Jak vyjádřit hloubku radosti z odpuštění? Jsou chvíle, kdy nám slova nestačí na popsání toho, co prožíváme, radost z druhého člověka. Je tu prostor doteků. Cítíte se pohoršení? To byli i lidé, kteří s Ježíšem seděli u stolu.
3) Zoufalý dotek potřebných. Na Ježíše se opakovaně tlačilo mnoho lidí. Evangelia opakovaně zaznamenávají chvíle, kdy se potřební a nemocní dotýkají třásní Ježíšova roucha. Třásně byly až u země, takže ti lidé leží na zemi, nebo klečí, plazí se k němu, jen aby se mohli dotknout. Občas si vyžádají dovolení a občas tak udělají nenápadně bez dovolení jako ta krvácející žena. Co se s nimi stalo? Prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni. (Mt 14:36 )
4) Uzdravující dotek nečistých. Ještě jsem stále nezmínil ten nejčastější okamžik, kdy se Ježíš někoho dotýkal. Byli to lidé, kterých bychom se asi osobně raději nedotýkali, jejich vzhled nezval k poňuchňání a pohlazení jako tomu mohlo být u malých dětí nebo pěkné ženy. Dotýká se očí slepých žebráků (Mt 9:28), ruky starší ženy zmítané v horečce (Mt 8:15), hluchém, němému a špatně mluvícímu člověku (Mk 7:33) Ježíš vloží prsty do jeho uší a dotkne se slinou jeho jazyka a dotýká se malomocného muže (Mk 1:40) a dalšího malomocného muže (Lk 5:13), Mrtvého chlapce (Lk 7:14). Ježíš je lidem nablízko, dotýká se přímo jich, nemá rukavice ani ochranný oděv, nenechá je se dotknou přes třásně oděvu, ne, přímo. Tělo na tělo. U lidí nemocných, postižených, mrtvých, a dokonce nakažených vysoce nakažlivým malomocenstvím. Takových lidí se nikdo nedotýká. Jen Ježíš šokuje a provokuje, copak nedbá na své bezpečí? On nepotřebuje, protože jeho zdraví, jeho síla, jeho čistota je ještě víc nakažlivá.
Ježíšova sloužící zbožnost zahrnovala mimo vyučování a modlitby i mnoho doteků. Byly to doteky různé, všechny však spojovala láska. Dotýkal se lidí a nechal se jimi dotýkat.
VÝZVA: Až se dotknete něčeho, co je vám příjemné. Vezmete do ruky kámen, hrneček s teplým čajem, plyšového medvídka nebo cokoliv, co jste třeba i sami vytvořili. Až pohladíte své dítě a obejmete svého muže. Přidejte k tomuto zážitku krátkou modlitbu vděčnosti. Využijte radost, kterou z doteku máte a nasměřujte jí směrem ke svému nebeskému otci. To je chvála okamžiku.
Proč bychom zrovna dnes měli vzdávat chválu Bohu naším dotekem? Třeba proto, že v Ježíši Kristu přišel k lidem na-dotek. Dotýkal se nemocných a hříšných, sám se od nich nenakazil, naopak nakazil je svou čisotou, zdravím a životem. Vždyť ruce krále jsou ruce uzdravitele. A nechával potřebné, aby se dotýkali jeho, i když ho nakonec jejich dotek stál život, protože ho jejich ruce bičovaly a přibily na kříž. Dokonce i tento dotek přijal, přežil a vrací se k nám a znovu zve k doteku.
MODLITBA: Pane Ježíši Kriste, jsi nám daleko. Nemáme takové prsty, abychom se tě mohli dotknout ve tvé slávě, a tak nám chybíš. Chtěli bychom být dítětem, které bereš do náruče, chováš a žehnáš mu. Chtěli bychom být ženou, která ti mohla vyjádřit hloubku oddané lásky a líbat nohy a smáčet je svými slzami, chtěli bychom se dotknout lemu tvého roucha a být uzdraveni, toužíme po tvém doteku …. Stýská se nám po něm…
Tagy :