Jakou váhu pro vás mají běžné každodenní činnosti? Jaký je jejich smysl? Jako moderní lidé jsme značně odnáboženštili své životy. Díváme se na život ploše, dvourozměrně, neduchovně jako na něco funkčního, mechanického, pragmatického. Ptáme se: K čemu to je? Jak zlepšit? A nezajímá nás otázka: Co to znamená? Teda zajímá, ale jen když jsme předškolní děti, pak nás to odnaučí. Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. (1 Korintským 10:31) 

Představte si situaci, kdy je rodina s menšími dětmi doma pohromadě. Dceruška přijde za maminkou do koupelny a chvíli pozoruje, jak maminka bere do ruky kusy oblečení, třídí podle barvy a textury. Prohledává kapsy, jestli tam někdo nezapomněl papírový kapesník. A zeptá se: Proč to děláš? Maminka má zrovna povívadvou a tak odpoví: No přece, abychom měli čisté voňavé oblečení a cítili se v něm a vypadali za každých okolností dobře! Zpoza holčičiky se ozve mužné s dovolením, to tatínek přináší do koupelny další hromadu prádla a vysype ji na zem. A maminka už obrátila všechny kapsy tatínkových kalhot a hodí je do pračky. Dceruška se znovu zeptá: A proč? Tentokrát využije příležitost k výuce tatínek, který má zrovna taky povídavou. Začne vykládat dceři stručnou historii vývoje praní prádla od mlácení šutry, přes valchy až po moderní mechanické mašiny a jak to funguje. Skončí u toho, jak jsme jako lidstvo dosáhli obrovských úspěchů. Dceruška pozorně poslouchá a na konci se znovu zeptá A proč? a maminka ji okřikne, už jsme ti to řekli, nezlob mě. 

Co se událo? Maminka si za otázku, proč dosadí otázku pragmatickou, k čemu. Tatínek si za otázku, proč dosadí otázku efektivity, jak lépe to dělat. Ale holčička, aniž by to věděla, se ptala po smyslu. Každý okamžik našeho života má rozměr horizontální, který viděli rodiče. Ale holčička tuší za činností rozměr vertikální, třetí rozměr. Vždyť to musí mít něco do sebe, když tomu rodiče věnují tolik času. Odpověď nás křesťanů by mohla být: i praní prádla je bohoslužba. Při bohoslužbě se totiž mění čas, běžný čas utíkající od rána do večera a spěchající k dalším staletím sice spěchá pořád, ale při bohoslužbě jakoby přestane být ten hlavní, spojuji se v ní s Bohem a s příběhy Bible, které byly a budou a zároveň pořád jsou. A tak při praní prádla se v prapradávném příběhu spojujeme s našimi duchovními praprapradědečky a prapraprababičkami. Ti si neprali oblečení tak často, kočovali v pustině, voda byla vzácná, zápach naopak všudypřítomný, a tak si s denně čistým oblečením hlavu nelámali. A právě proto, když už šli prát, tak dobře věděli PROČ: 

Exodus 19:10 Hospodin řekl Mojžíšovi: Jdi k lidu a posvěcuj je dnes i zítra. Ať si vyperou oděvy a jsou připraveni k třetímu dni, protože třetího dne Hospodin před očima všeho lidu sestoupí na horu Sínaj.  … Mojžíš sestoupil z hory k lidu, posvětil je a oni si vyprali pláště. 

PROČ, no přece kvůli Bohu a jako vnější vyjádření vnitřní čistoty. Mojžíš měl lidi nejdříve posvětit, očistit uvnitř, oddělit pro Hospodina a na znamení této vnitřní změny vlastní identity si měli vyprat pláště. Tak aby to, co pro ně Mojžíš udělal uvnitř, bylo vidět a cítit i navenek. Když po tom uprchlickém táboře milionu lidí pak začali procházet ti první posvěcení s vypranými plášti, to bylo něco. To je příběh našich duchovních předků, ke kterému se pokaždé, když pereme a bereme na sebe čisté oblečení přidáváme. Ale Bible není jen naší minulostí, je i naší budoucností. Stejné slovo pro praní (πλύνω) které bylo v prvním příběhu, je použito i v knize Zjevení: 

Anděl ukazuje na skupinu lidí o které říká "To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. (ZJ 7:14 ) … a později … Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města. (ZJ 22:14 )

Otázka praní a nepraní špinavého prádla je otázkou života a smrti. Věčný život je podmíněn naším vnořením se do příběhu o velké Boží prací misi. Stejný příběh jako v Exodu, naše posvěcení, změna identity, vnitřní čistota, kterou přijímáme vírou v Ježíše Krista, se prozáří navenek. 

Proč pereme? Nevím, jak ostatní, ale my křesťané pereme proto, abychom byli čistí a krásní pro Boha, aby naše vnitřní čistota, realita nové identity zářila a voněla i navenek. Ne jako pokrytci, kteří překrývají vlastní hříšnost a nedostatečnost krásnými oděvy.  

VÝZVA: Až si budete ráno oblékat čisté a voňavé oblečení, poděkujte těm, kdo jej pro vás vyprali, a poděkujte Ježíši, že jen díky jeho odpuštění nemusíte být pokrytci, kteří nečistí chodí v čistém oblečení. Vždyť vaše vnitřní čistota a posvěcennost, která není vaší zásluhou, ale Boží milostí, může být vidět i navenek.  

MODLITBA BOŽÍ PRADLENY: Ježíši, díky, že mohu zpřítomňovat tvé příběhy ve svém životě a že ti, kdo nosí mnou vyčištěné oblečení, tak dělají k Boží slávě.