Nekonečněkrát za den se musím rozhodovat. Čemu řeknu ano a čemu ne. Mám dvě stovky v peněžence a váhám co si koupím v obchodě. Bude to sýr, pečivo, džus a mrkev. Nebo zelenina a uzenina. Nebo deset piv. Nemohu mít všechno. Vybírám si. Každé rozhodnutí je ziskem i ztrátou. Mám omezený rozpočet, čas i energii. Proto v sobě každé ano obsahuje i ne. A každé ne otevírá prostor pro potenciální ano. Zaměřím se dnes na jednu oblast rozhodování. Nakolik nechávám druhé lidi, aby plnili můj diář a nakolik si tam dávám své projekty? Nakolik jsem pečující a zaměřený na potřeby druhých a nakolik jsem zaměřen sám na sebe. Každý to děláme trochu jinak. Někdo nachází rovnováhu. Jiný se topí v extrému. Představte si škálu. Na jedné straně jsou lidé více pečující, pracují v pomáhajících profesích, starají se o rodinu atd. Na druhé straně jsou lidé, kteří přirozeně nejsou nastaveni vnímat potřeby druhých, natož okolo nich vybudovat svůj život.