Dnešní kázání bude velmi osobní a doufám, že i praktické a povzbudí vás k odvaze. Mám tady jednotlivá slova spojena se spánkem, ke kterým se postupně dostanu. Ale na začátek tři mé zkušenosti.

(1) Občas nemohu spát, vzbudím se v noci nebo nad ránem bolestí břicha nebo starostmi. Naučil jsem se v tu chvíli říkat Bohu: „Díky, že jsi mě vzbudil, za co a za koho chceš, abych se modlil? Chceš, abych byl s tebou, tak díky.“ Proč tato modlitba? Pomáhá mi zaměřit se na něco jiného než to, že nemohu spát, nebo že mě něco bolí. Kdybych se snažil ze všech sil jen za každou cenu usnout, soustředil se jen na sebe a na svou bolest, tak neusnu a budu se jen víc stresovat ze všeho, co mě čeká další den. Když to přijmu a zaměřím se na modlitbu nebo na čtení, tak po čase, který zásadně neměřím, usínám.

(2) Největší radost mi udělá, když se ráno probudím a moje první automatická modlitba patří Bohu: „Ježíši, díky za nový den, dej mi sílu“.  Pokud je toto moje první myšlenka, zaraduji se, protože vím, že den začíná dobře. Že jsem správně zorientován vzhůru k Bohu.

(3) Když jsem byl malý chlapec, nechtěl jsem spát, spánek jsem často bral jako zbytečnou ztrátu času. Je to nějaké přesvědčení, které mám zabudované v sobě. Ta část ve mně, která považuje spánek za ztrátu času, je stále živá, přestože už rozum ví víc. 

Moudrostí Hospodin položil základy země, rozumností upevnil nebesa.  Jeho poznáním se rozevřely hlubiny a oblaky kanou rosu.  Můj synu, ať nesejdou z tvých očí; střež obezřetnost a rozvahu a budou životem pro tvou duši a ozdobou pro tvůj krk.  Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou a tvoje noha neklopýtne. Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný. Přísloví 3:19-24

Bůh tomuto světu dal v přírodních zákonech určitý řád. Oddíl však zároveň předpokládá přirozenou lidskou tendenci jít proti této moudrosti – zapomenout na ni, přestat si ji hlídat. Proto vyzývá k ostražitosti a pozornosti. Vyjmenovává potom několik důsledků, jaké to bude mít, když člověk žije v souladu s moudrostí přírodního řádu. Jsou celkem čtyři a ten čtvrtý spočívá v tom, že bude člověk usínat bez strachu a spát v klidu. Tedy, budou eliminovány problémy související jak s počátkem spánku „když ulehneš nebudeš se strachovat“, tak i ty, které souvisí s jeho průběhem „spánek bude příjemný“. Což jsou dvě jakási diagnostická kritéria týkající se kvality spánku. Jak usínám a jaký má spánek průběh. Pojďme vzít tento text jako určitou osnovu biblického přemýšlení o spánku. Co je Boží řád? Co nám sešlo z očí? Co můžeme dělat? 

Boží řád spánku a bdělosti

Moudrostí Hospodin položil základy země, rozumností upevnil nebesa. Jeho poznáním se rozevřely hlubiny a oblaky kanou rosu. (3:19-20)

První verše nás nasměřují k příběhu o stvoření. Jak se Boží stvořitelská moudrost, rozumnost a poznání projevuje ve spánku? První kapitola Bible v sobě obsahuje pravidelnost střídání dne a noci, práce a odpočinku, dokonce ještě předtím, než bylo slunce a měsíc, už je den první a druhý. Je tu specifický rytmus-řád. Bůh pracuje, vmluvívá do bytí veškerou existenci a pak ticho noc, nic se neděje. A ráno zase. A pak ticho. Živé organismy spí. Mají na to různé způsoby, ale všichni to potřebují, dokonce i viry a bakterie mají stav, který bychom mohli nazvat spánkem. Delfíni se musí pod vodou nadechovat, a tak vždy spí jen půlka mozku a druhá funguje. Když vědci zkoumali fungování a efekt lidského spánku, zjistili spoustu věcí. Například, že mozek je v průběhu velmi aktivní, (některé části se dokonce zapínají pouze v noci) ukládá získané informace (proto to nejlepší, co mohu udělat před zkouškou, je pořádně se vyspat), opravuje poškozené části, pomáhá hubnout, obnovuje pokožku. Zbytek těla odpočívá, svaly, kardiovaskulární systém. Bible nám říká, že tento řád věcí je Božím řádem, jeho poslušnost je poslušnost Boha. S Bohem ve spánku tedy znamená být podřízen tomuto řádu.  Pojďme k zápletce.

Co nám sešlo z očí?

Můj synu, ať nesejdou z tvých očí; střež obezřetnost a rozvahu… (3:21) Mohlo nám sejít z očí dvojí: Jednak to, jak je spánek důležitý a jednak to, že sám o sobě není cílem, ale pouze prostředkem. Nevím, do které kategorie lidí spadáte, ale pro úplnost zmíním obě, i když já určitě spadám do té první a o ní budu mluvit víc. 

(a)    Málo spánku. Nesešlo nám z očí to, jak je spánek důležitý? Moc ho neřešíme, do té doby, než s ním máme problém. Prostě nám třetina života vypadne. Jsou lidé, kteří ho berou jako nutné zlo, které je blokuje v životním rozvoji. Jako by byl ideálem člověk, který nepotřebuje moc spát a je vysoce efektivní. Od vynalezení žárovky jsme udělali obrovský posun ve způsobech, které nás drží při bdělosti. Pijeme kávu, energetické nápoje, jíme, díváme se na filmy a hrajeme počítačové hry. Místo abych šel spát v deset, tak ještě stihnu jeden film a místo osmi hodin spím šest. Podle různých výzkumů se nám lidem v západní společnosti podařilo zredukovat spánek průměrně o hodinu a půl za posledních padesát let. Získáváme tím totiž nejcennější zboží – čas. Čas na práci, zábavu a využití možností světa. Navíc jsme k tomu získali: spoustu nemocí, nepozorných dětí, spoustu spánkově deprivovaných lidí, pár velkých nehod způsobených unaveným lidským faktorem. Dokonce nás to vede k hříchu. Ten, kdo nespí, je agresivnější, podrážděnější a méně citlivý na druhé lidi, což je hřích. 

Sám vím, že jsem se do této pasti chytil. Od malička jsem považoval spánek za zbytečnost, chlubil jsem se tím, že moc spát nepotřebuju a mám mnoho důvodů, proč ráno vstát z postele a vést aktivní život. Říkám vám to ze tří důvodů. (1) Jednak jako osobní příklad a svědectví, abyste si dovedli představit, jak to v praxi vypadá. (2) Jednak jako omluvu těm, kteří kvůli mně měli pocit nedostatečnosti, lenosti a neefektivnosti. Odpusťte mi. (3) A jednak proto, že chci, abyste mě hlídali a kdykoliv začnu mluvit o tom, „že jsem nespal, protože jsem důležitej a výkonej“, tak mi řekněte „tím se nechlub, je to tvoje rozhodnutí, klidně si to tak dělej, ale nechlub se tím“. Proč je to pro nás tak vysoká hodnota? Nespat? Uvidíme za chvíli. 

(b)    Moc spánku. Někomu na druhou stranu sešlo z očí, že spánek je vedlejší záležitost v životě. Kniha Přísloví varuje před leností a zbytečným spánkem. Přísloví 20:13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.

Co můžeme dělat?

Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme se ponořit ještě hlouběji. V čem je problém? Nenaznačuje nám Bůh v textu ještě hlubší rovinu toho, proč mohou mít lidé hříšný postoj ke spánku, a problémy s ním? Ano, důvodem je strach. Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný. (Přísloví 3:24)

A není to jen tento text, dost biblických textů o spánku je spojeno s tématem strachu a důvěry. Dovolte mi pár obrazů z Bible: Když Ježíš spí na polštářku na zádi lodi za bouře a učedníci se třepou strachy, tak jim ukazuje, že není důvod se bát. Jsem přeci s vámi říká jim, nemusíte se bát. Když já spím v klidu, proč se vy děsíte? (Marek 4:35). Žalm 127 popisuje člověka, který nespí, protože se namáhá a obává, aby zajistil a zvládl všechno, co potřebuje a co si usmyslel, zatímco ten, kdo důvěřuje Bohu v klidu spí. Apoštol Petr noc před důležitým soudem místo toho, aby strachy nezamhouřil oka, spí ve vězení tak hluboce, že ho anděl musí udeřit do boku, aby ho vzbudil (Skutky 12:7). Což musí být vlastně dost komická scéna. Nebo zaslíbení knihy Levitikus, že Bůh nás chrání, a tak nás nebude v noci nic děsit a člověk bude v klidu spát (Levitikus 26:6). Vidíte pořád dokola, strach a spánek jsou dvě provázané oblasti. Mohli bychom si tedy téma strachu přidat k našim důležitým slovům týkajících se spánku.

Čeho se lidé bojí a jak to souvisí se spánkem? 

• Znám ty, kteří si prošli traumatickým zážitkem a mají od té doby problémy spát, nedůvěřují světu okolo sebe, minulost se jim zjevuje ve snech. 
• Nebo člověk, který pracuje, protože má strach, co by si o něm lidé řekli, kdyby nebyl tak dokonale výkonný jako si ve své hlavě vysnil. 
• Máme strach z budoucnosti, z toho, jak dopadne zkouška, jak lidé zareagují. 
• Celkově společensky vidíme, že lidé mají strach ze smrti, jestliže žijeme ve společnosti, která odvrhla Boha a věčný život, jediné, co jí zbyde, je tento život, vede je to k tomu, že tento život chtějí prožít naplno v radosti i v práci a spánek překáží. Spánek je totiž každodenní připomínkou smrti. Odevzdání se do jiného světa bez času a bez kontroly. To, co tu vidíte, je smrtelná postel.
• Někdo může mít strach žít, nevidí naději, a tak tráví spánkem hodně času. 

Obecně problémy se spánkem (s výjimkou bolesti a nemoci) jsou projevem nefungujícího života. Problémy mohou být způsobeny strachem. 

Tvůj spánek bude příjemný. Slovo příjemný má stejný kořen jako slovo stmívat se nebo „byl večer“. Máme tu druhý odkaz na knihu Genesis a kapitolu o stvoření. Je to spánek, ve kterém se člověk vrací do tohoto Božího moudrého řádu. Co mohu prakticky? Vycházím tady z mnoha článků a přednášek na téma spánku, zabýval jsem se jím v posledních letech, protože je to něco, co lidé často řeší při rozhovorech se mnou. Nemůžu spát. První bude změny v chování a druhé v teologii. 

Nemohu spát, co mám dělat?

• Plánovat čas na spaní, čím větší pravidelnost tím lépe. Děti rituály (Bible, příběh – Dt 11:19). Občas je tam určitý arytmus – promodlená noc, malé děti, dlouhý rozhovor s přáteli, Ježíš se taky modlil skrze noc …. Je to jako v hudbě, rytmus musí být, jinak se to rozpadne, ale občas něco maličko arytmického, zpožděného, odsazeného v taktu je zajímavé a nevadí. 
• Chladná místnost s co největší tmou a tichem
• Nepoužívat počítač, mobil a televizi alespoň hodinu až půl hodiny před spánkem
• Mít místnost, která je na spaní, nebo alespoň se na spaní dá předělat
• Dát si před spaním horkou sprchu, protože proces chladnutí koresponduje se spánkovým procesem. Když člověk usíná, je nejteplejší a potom chladne. Proto i místnost, kde se spí, má být spíše chladnější 
• Modlete se před spánkem, vytvořte si modlitbu – vyznání hříchů, důvěra v Boha

Nespím (důvody různé), čemu mám věřit? 

• Pokud se vědomě a záměrně okrádám o spánek kvůli práci nebo zábavě, tak porušuji Boží řád, není to moudré a přinese mi to problémy a přivede k hříchu. 
• Bůh nespí a mohu se mu s důvěrou složit do jeho náruče. Toto mě učí i Ježíš, který na bouři v klidu spí, nezachraňuje svět ani učedníky, nic se neděje, předávám to Bohu. „Bože, ty je máš ještě raději než já, odevzdávám je do tvých rukou…“
• Trápení světa – je to součást utrpení na zemi, bolesti a kříže, který nesu, nemoc nebo i sbor, za který se modlím a na který myslím… 
• Spánek jako příprava na smrt. – žijeme s vědomím konce a smrti, ale ne úplného… kdyby úplného, propadneme touze lidstva užít si co nejvíce na zemi. 

Co si odnášíte? Co jste se dozvěděli? Co říká Bible o spánku? Co si odnášíte jako nový postřeh?