V této sérii kázání se postupně zaměříme na příběhy lidí, kteří se intenzivním způsobem setkali s Bohem. V Bibli máme dochovanou pestrou sbírku takových zážitků. Eliáš, Mojžíš, Abrahám, Marie, Hagar, Petr, Pavel, Bileám, Izajáš, Jeremiáš, Jób a další. Byli to muži i ženy, různého věku, v různých dobách. Ti zbožní, i ti pochybné existence. Ti, kdo patřili k Božímu lidu, i ti, kdo stáli venku. Každému se v určitou chvíli v životě intenzivně zjevil Bůh. A ten zážitek je změnil, nebo alespoň jim dal příležitost ke změně. Zároveň je nikdy nezměnil úplně celé. Příběhy čteny v kontextu se bytostně brání magickému čtení. Nechtějí abychom v nich viděli zázračný způsob proměny života od neštěstí k absolutnímu štěstí. Setkání s Bohem změnilo jejich přítomnost, nakoplo je k něčemu, dalo jim výzvu do života, ale v lecčems zůstali stejní. Změna, růst a zrání v našem životě probíhá dvěma způsoby. Většinou pomalu, nenápadně, po malých krůčcích, ale někdy radikálně ve skocích. Mohou být spuštěny intenzivním zážitkem. Tak jak to vidíme při vývoji dítěte. Příběhy, které budeme číst, patří do druhé kategorie velkých změn. 

Nám jsou tato setkání k dispozici skrze psaný text. Co s nimi? Jak k nim budeme přistupovat? A jak si jej přivlastnit? Nejprve chci zdůraznit, že pro nás tyto příběhy nejsou normativní. Nemusíme očekávat, že se něco podobného stane i nám. Bylo by příliš nabubřelé čekat, že uvidíme ohnivé keře, kola plná očí, andělské bytosti, Boží slávu nebo mluvící oslice. Ani nemusíme, vždyť jsou nám zprostředkovány právě skrze příběhy. To stačí. Jako lidé jsme totiž uzpůsobeni k tomu, abychom spolu s druhým prožívali to, co on zažil. Když ve skupině začne jeden člověk vyprávět o tom, jak šel v noci okolo táboráku a najednou se praštil o lavičku do holeně, všichni si tu bolest představíme a ti sugestibilnější z nás si dokonce začnou třít svou holeň. Proč? Protože když slyším příběh o tom, co druhý zažil svými smysly, v mém mozku se aktivují stejné části, jako bych to zažil já sám. Očima, ušima, čichem, hmatem a bolestí svých duchovních předků my sami zakoušíme Boha. K tomu vás chci pozvat.