V prvním díle jsme viděli společenskou pyramidu perské říše. Její základnu tvoří země od Indie po Egypt. Na jejím vrcholu je palác krále Achašveroše a jeho trůn. Okolo trůnu se koncentruje bohatství a elita. Přesto není všechno růžové. Mezi mužskou a ženskou částí paláce je zeď. A ta se stane zdrojem problému. Král a královna spolu komunikují zrychleně, na dálku a skrze prostředníky. Vzniká nedorozumění. Pojďme číst dál. 

Král se velmi rozhněval a vzplanula v něm zloba. Tu král promluvil k mudrcům znalým časů, neboť králova záležitost se řešila přede všemi znalými nařízení a práva. Nejbližší mu byli Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan, sedm perských a médských knížat, hledících na královu tvář, kteří sedávali na předním místě v království. Co se má podle nařízení provést s královnou Vašti za to, že nejednala podle výroku krále Achašvéroše, který jí byl sdělen prostřednictvím eunuchů? Nato řekl Memúkan před králem a knížaty: Nejen proti samotnému králi se provinila královna Vašti, nýbrž proti všem knížatům a proti všem národům, které žijí ve všech provinciích krále Achašvéroše. Neboť jednání královny se donese ke všem ženám, takže ve svých očích budou pohrdat svými manžely, až si řeknou: Král Achašvéroš přikázal, aby před něho přivedli královnu Vašti, ale ona nepřišla. A ještě tohoto dne totéž řeknou perské a médské kněžny, které slyšely o královnině jednání, všem královým knížatům. Pohrdání a rozhořčení bude víc než dost. Jestliže se to králi líbí, nechť od něj vyjde královské slovo, je zapsáno do perských a médských nařízení a nepomine, že Vašti už před krále Achašvéroše nepředstoupí, a její královskou hodnost nechť dá král jiné, lepší než je ona. Královská vyhláška, kterou vydá, bude rozhlášena v celém jeho království, které je velké, a všechny ženy prokáží čest svým manželům, od největšího až po nejmenšího. Ta řeč se králi i knížatům líbila. Král učinil podle Memúkanova slova. Poslal dopisy do všech královských provincií, do každé provincie jejím písmem a každému národu v jeho jazyku, aby byl každý muž vládcem ve svém domě a mluvil jazykem svého národa.

Ester 1:12-22

Emoční regulace

Významnou postavou této části příběhu je králův blízký kníže a rádce Memůkan. Memkůanovi se podaří veliká věc. Na začátku oddílu čteme, že se „král velmi rozhněval a planula v něm veliká zloba.“ Na konci zaznívá „ta řeč se králi líbila“. Na začátku je král rozzlobený a na konci spokojený. V průběhu se tedy muselo odehrát něco, co zcela obrátilo královo emoční rozpoložení. Proces, který se v králi odehrál můžeme označit současným termínem z oblasti duševního zdraví – emoční regulace. Regulátory jsou přístroje, které ovládají intenzitu něčeho. Například termostat reguluje teplotu v místnosti, plynový pedál reguluje rychlost jízdy atd. A máme také vnitřní psychické a fyzické regulátory, kterými ovládáme intenzitu, projevy a zaměření svých emocí. Když se rozzlobím a už už chci vybuchnout, tak počítání do deseti, nebo hluboký nádech je způsobem emoční regulace, která zmírní a koriguje intenzitu a projev hněv, který se ze mě vydere. Nebo když se ve mně nahromadí úzkost mohu ji regulovat dýcháním, dotekem nebo relaxací svalů. Tělesná aktivita prožívanou emoci částečně zreguluje. Stejný proces se odehrává v příběhu. Mezi královým extrémním hněvem na začátku a jeho radostí na konci musel zafungovat regulátor. Ne že by hněv úplně zmizel, to ne, ale najde si způsob, jak se projevit. Hlavní roli v regulaci králových emocí sehrál rádce Memůkan. Začal mluvit a svými slovy oslovil královu situaci a nabídl řešení. Jen se podívejme na to, jakou použil strategii. 

Vyhrotí situaci – Král je přesvědčen, že situace je vážná. Jeho manželka se odmítla nechat předvádět. To je dost špatné a rozčilující samo o sobě. Však se také král naštve. Ovšem Memůkan situaci ještě vyhrotí. Přileje olej do ohně, místo toho, aby oheň uhasil. Je to ještě horší, než si král myslel. „Nejen proti králi, se provinila královna Vašti, nýbrž proti všem knížatům a všem národům.“ A potom začne králi před oči vykreslovat katastrofický scénář o tom, co všechno se stane. Jaké hrozné důsledky bude mít královnino chování. Úplně vidím, jak se v průběhu řeči královi protahuje tvář, jak postupně bledne strachem. Nechá se vtáhnout do Memůkanových slov a představuje si, co všechno nastane v důsledku neposlušnosti jeho ženy. V jeho očích je tak situace ještě horší, než si myslel. Memůkan svou řečí otáčí regulátorem králových emocí do vyšších a vyšších otáček. Vykreslí katastrofický scénář o vzpouře všech žen. 

Prostor za zdí zaplní dračicí – Už jsme viděli zeď mezi prostorem krále a královny. Příběh nám v této části odhaluje další zeď. Je to zeď, která ve složité perské společnosti odděluje prostor královského dvora a prostor provincií. Obyčejní občané říše vůbec nemají tušení o tom, co se děje v královském paláci a dvůr v tuto chvíli nemá tušení co, se děje mezi lidmi. Je tu podobná zeď jako mezi mužskou a ženskou částí paláce. Nevidí na sebe, a přitom mezi nimi dojde k interakci. Memůkan ve své řeči využívá toho, že král neví, co přesně se v jeho říši za zdí odehrává. Rozhodne se, že od ní umístí velikou dračici, v podobě nebezpečí vzbouřených žen. Vykreslí králi scénář, kdy v prostoru kam král nevidí se začnou bouřit ženy a bude z toho spoustu problémů a mrzutostí. Nikdo neřeší, jestli to je nebo není pravda. Na pravdě v danou chvíli rádcům pramálo záleží. Takže mohou klidně prostor za zdí zaplnit probuzenou agresivní dračicí a nechat se jí vystrašit. 

Nabídne řešení – Memúkan nabízí dvě řešení, první se týká královny: „Rozveď se králi.“ „Ať už k tobě nikdy nevstoupí.“ Situace je tak vyhrocená, že se odvrhnutí královny jeví jako ideální řešení. Dramatické situace vyžadují radikální řešení. Potom ale rádce uměle vytvořil další problém a ten je také potřeba řešit.  Všem představí, že za zdí jejich paláce číhá dračice v podobě feminizovaných žen, musí s ní něco udělat. Nabídne králi řešení v tom, že má komunikovat přes zeď k národům. Má na to nástroj a tímto nástrojem jsou vládní nařízení. Král tedy vydává svůj první dekret. Píše v něm, že se ženy mají podřizovat svým mužům. Podobně jako v případě zprávy vyslané královně i zde jde o nesrozumitelnou, paradoxní zprávu a zrychlenou komunikaci. Jak bude přijata?  To nevíme, v příběhu zůstává bez odezvy. Možná jsme narazili na další absurdně komický prvek příběhu. Vždyť za branou žádná napružená dračice být vůbec nemusí. Pokud se tedy nařízení dostane mezi lidi zůstává bezzubé, nesrozumitelné a nepochopitelné. Podobně jako nařízení z kanceláře svatého Václava v Cimrmanově hře Blaník. Memúkan vyhrotí situaci, dosadí za zeď dračici a když jsou královy emoce vybičovány na maximum ukáže prstem a nabídne dvě jednoduchá a jasná řešení. V tu chvíli přinese všem zúčastněným neskutečnou úlevu. Zabráníme katastrofě. Jsme hrdinové. Všichni se radují a Memúkan sklízí úspěch. Jako by všem bylo v tu chvíli jedno, že vyhrocená situace nemá, co dočinění s realitou a že je radikální reakce přehnaná. Král na poradě, obklopen knížecími rádci zažije úlevu. 

Neodsoudí krále – třetí strategie spočívá v tom, že Memúkan ani náznakem neobviní krále. Král si může být jistý, že rádce je na jeho straně. I po Memúkanově řeči zůstává pozitivním hrdinou svého příběhu. Provinila se královna. Problém je jinde než v tobě králi. Je to jasné. I tento fakt přispívá k tomu, že na konci dlouhé řeči se král cítí výrazně lépe. Neudělal nic špatně a ví, co má teď dělat.  

Takto se Memúkanovi podařilo zcela proměnit královo prožívání. K jeho hněvu přidal strach, zintenzivnil jeho emoce, vyhrotil situaci, dosadil za zeď dračici a potom nasměroval jeho pozornost k jednoduchému elegantnímu řešení. Zároveň se elegantně vyhnul jakémukoliv obvinění krále a převedl pozornost na problémy jiných lidí v říši. Kdo by takové řešení nebral. Kdo by po tom nesáhl! Ono to opravdu funguje. Tedy funguje to jako regulátor emocí. Pomůže to, aby se člověk v danou chvíli cítil lépe. To ještě neznamená, že je to moudré řešení složité manželské a politické situace, které obstojí v čase. Ovšem to se ukáže až v další části příběhu. Zatím zůstaneme u toho, že rada rádce Memůkana pomohla králi zregulovat jeho emoce. Hněv najde své vyjádření v rozvodu a je nahrazen libostí. To je fyziologická realita na pozadí dnešního příběhu. 

Komunikační nešvary

Co všechno se může odehrávat v globální fragmentované společnosti? Jaké komunikační nešvary, vedou k nedorozumění? Kam nás strhává proud přirozené řeky a kde zapřít vůli a měnit směr? V minulém díle jsme si všimli, že zrychlená a nepřímá komunikace u osob, které na sebe nejsou vyladěné vede k zadrhnutí. Řešením by naopak bylo, kdyby si obě strany spolu sedli, vyšli spolu z místa za zdí, dopřáli si prostor, čas a klid na domluvu. V dnešním díle jsme viděli další komunikační a myšlenkové nebezpečí. Myšlenkové v tom, že si člověk bez ověření reality do prostoru za zdí dosadí nebezpečného draka, který ho ohrožuje a potom na něj zareaguje. Komunikační nebezpečí spočívá v tom vystrašit lidi a nabídnout řešení. Je to primitivní ale účinná manipulativní taktika. Funguje, protože nám v přítomnosti pomůže zregulovat naše emoce. Ale důsledky těchto řešení nejsou dobrá, protože se nezakládají na pravdě. Vstupní data do rovnice byla zadána chybně. V království žádná dračice nečíhá a s královnou by se šlo domluvit jinak. Jaké by bylo lepší řešení? 

Mezi královskými rádci chyběl kritický hlas. Zazněl pouze jeden návrh a všichni ostatní mlčeli nebo přitakali. Nikdo se nezeptal. Je to opravdu tak? Úřad rádců a knížat selhal, protože neposkytli králi dialog různých hlasů. Nikdo nedal protinávrh. Nikdo se nehádal. Příliš rychle se spokojili s jednoduchým řešením. To byla chyba na straně rádců. Král sám také není bez viny. Mohl být víc v kontaktu se svými emocemi, sledovat nejen řeč druhého, ale také své vlastní prožívání. Vidět hněv a narůstající strach a s kritickým postojem si uvědomovat co s ním uvnitř řeč dělá. 

Výzva

Zažil jsem takovýto styl komunikace mnohokrát. Agent vám vykreslí všechny možné katastrofy, které mohou nastat a pak vám nabídne jednoduché řešení v podobě výhodného pojištění. Obchodník vám nabízí produkt a popisuje, jak je zlá a divoká a nejistá doba a měli byste se pojistit, a tedy investovat do zlata přes jeho společnost. Nějaký církevní představitel, starší sboru nebo kazatel vykreslí děsivou představu toho kam směřuje církev a potom vede lidi k radikálnímu vyloučení nepřizpůsobivého člena. Na poradě někdo vykreslí katastrofický scénář všichni přejdou do krizového módu a navrhnou rychlé a radikální řešení. Možná je to i pravda, ale způsob komunikace a argumentace je značně zavádějící, manipulativní, nekritický a málo kdy vede k tomu, že jsme druhý a třetí den se svým rozhodnutím spokojeni. 

Jak se bránit takovéto manipulaci? Jak se rozhodovat moudře i když mě okolí tlačí k určitému chování, tím že slovy vyvolává strach nebo hněv. Základní dovedností, kterou v tu chvíli potřebuji umět je zastavit se a zeptat se sám, co ve mně daná slova vyvolávají a co teď chci. Dovedete rozpoznat ve svém těle strach, nebo alespoň napětí? 

Jak to může vypadat v praxi? Volal mi člověk, který mi chtěl nabídnout investiční produkt. Začal tím, jak zlá je doba, jak hodnota všeho klesá a vše směřuje k rozpadu. Když asi v pěti větách vykreslil tento scénář přešel k tomu, že mi nabídl své solidní, jednoduché, elegantní a účinné řešení. Normálně takovéto telefonáty dlouho neposlouchám, ale řekl jsem si, že udělám pokus. Sledoval jsem sám sebe během toho, co mluvil. První část mě napjala, hlavně když zmínil, jaké nebezpečí může přinést euro, začal mi mozek strachem šrotovat. Když potom mluvil o produktu viděl jsem na sobě úlevu a cítil vlastně chuť udělat přesně to, co říká. Pak se dostavil kritický hlas. Dalimile, tobě jde o úlevu, už chceš hovor ukončit, uděláš teď cokoliv, co ti řekne, aby ses cítil líp. Když mi nabídl že mi pošle email a znovu zavolá říkal jsem si, to je elegantní řešení mého napětí. On mi pomáhá regulovat můj strach a narůstající tlak. Ale protože jsem věděl, co to se mnou dělá, byl jsem svobodný, věděl jsem, že stejnou ba větší úlevu mi přinese, když mu řeknu, že nemám zájem. Ukončil jsem telefonát s radostí. Emoce jsem zreguloval po svém. Nechci, aby to vyznělo, jaký jsem borec, určitě k mému řešení přispěla i minulá zkušenost, kdy jsem se zmanipulovat nechal a pak toho litoval. 

Vyzkoušejte si to sami. Až příště budete sedět na poradě, budete s někým telefonovat, číst správy, nebo sledovat řečníka, zkuste si uvědomit co se ve vás v tu danou chvíli odehrává. Jste napjatí, sevření nebo úzkostní? Vyvolává to ve vás strach nebo hněv? Uvědomte si, že se to teď děje. Uvědomte si, že jste v tu chvíli zranitelní a manipulovatelní, protože přirozeně hledáte způsoby jak své emoce zregulovat. Ve chvíli, kdy to víte, jste o něco svobodnější. Svobodní se nechat regulovat slovy druhého nebo si najít vlastní způsob. Ten, kdo je v kontaktu s tím, jak mu je, je mnohem méně manipulovatelný. Nechytí se tak do pasti, ve které skončil král Achašveroš.