Zkuste si uvědomit, jaké činnosti jste dnes udělali: osobní hygienu, přípravu snídaně, psaní na mobilu, řízení, modlitbu… Zkuste si tyto činnosti rozdělit na jednotlivé pohyby — rukou, nohou, trupem. Jaké pohyby jste dnes udělali? Nehodnoťte je. Jen si jich všimněte. Je deset hodin a každý z nás už udělal spoustu pohybů.

Čteme knihu Skutků. Na chvíli se zastavím u samotného názvu knihy. V řečtině je pojmenovaná praxeis. Znamená to činy, skutky. Toto označení se používalo pro literární žánr, který zahrnoval knihy popisující činy velkých osobností. Samotný název tedy odkazuje k akci. Čí akci? Kdo je aktérem? To bylo v církevní historii předmětem sporů. Jsou to Skutky apoštolů, nebo Skutky Ducha svatého? Tradice se různí. Tak jak knihu čteme teď společně, je odpověď jasná: obojí platí. Jsou to činy lidí rozpohybovaných Duchem svatým. Je to akce Ducha skrze lidské organismy.

Víra ve vzkříšeného a z nebe vládnoucího Ježíše lidi vedla, vede a povede k akci. Víra nemůže nebýt vidět v pohybech. Jak říká Jakub: „Víra, která nemá skutky, je sama o sobě mrtvá.“ A právě to vám chci ukázat na příběhu. Poslouchejte příběh a zkuste si všímat sloves. V jakých pohybech se víra stává viditelnou?

I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě.  Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko. 34 Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!“ A on hned vstal. Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu. 36 V Joppe byla nějaká učednice jménem Tabita, což v překladu zní Dorkas. Ta oplývala dobrými skutky a dáváním almužen. 37 Stalo se, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje. 38 Protože Lydda je blízko Joppe, učedníci uslyšeli, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s prosbou: „Rychle přijď k nám! “ 39 Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které Dorkas dělala, dokud byla s nimi. 40 Petr poslal všechny ven, klekl si a pomodlil se. Potom se obrátil k mrtvé a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se. Podal jí ruku a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté a vdovy a ukázal jim ji živou. To se stalo známým v celém Joppe, a mnozí uvěřili v Pána. A stalo se, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha.

Skutky 9:32-43

Ježíšova partie

Ježíš zemřel, byl vzkříšen a vystoupil do nebe. Odtud vládne. To je nová realita dějin. Nastal nový věk. Spustila se pomalá revoluce. Kristus vládne. Je mu dána veškerá moc. A jeho misí je šíření jeho království po celé planetě. Jak to dělá? Různě, ale nejčastěji a nejraději skrze poslané lidi — lidi oživené Božím Duchem.

Použiji dnes metaforu, která vám možná na první poslech bude znít zvláštně. Možná se vám ani nebude líbit. Každá metafora má své limity a jsem si toho vědom — proto tento komentář. Ale chci vám pomocí ní ukázat, jak funguje text, který jsme právě četli.

Představte si Ježíše jako hráče karetní hry. Má v ruce několik akčních karet a na stole před sebou spoustu karet obrácených čelem dolů. Cílem hry je Boží království. Každá karta reprezentuje člověka, lidskou bytost. Jsou to živé karty. Ježíš je neovládá libovolně. Síla karty a možnost jejího využití závisí i na ní samotné — na tom, jak je skrze Ducha naladěná na Ježíše, nakolik souzní s jeho posláním.

V příběhu je spousta sloves. Důraz je položen na akci. I proto metafora akčních karet. Nejvíc rozpohybovaný je hlavní aktér příběhu, Petr. Příběh popisuje dva jeho velké činy — uzdravení Eneáše a vzkříšení Dorkas. Každá činnost je tvořena sekvencí menších pohybů: prochází, sestupuje, nachází, říká, vstává, jde, přichází, posílá pryč, kleká si, modlí se, obrací se, mluví, podává ruku a pozdvihuje, volá a ukazuje. Hýbe se celé jeho tělo, přesouvá se, komunikuje, gestikuluje, dotýká se. Většinou jde o pohyby. Nepotřebuje mnoho slov. Řekne pouze dvě věty — u každého činu jednu: „Ježíš Kristus tě uzdravuje“ a „Tabito, vstaň.“ U prvního činu zdůrazní, že akce, která se skrze něj děje, je Ježíšova. Petrovo přání, jeho pohyb, jeho slova jsou projevem Ježíšovy vlády. Jak to Petr může říct? Protože má Ducha svatého. Ten je pojítkem mezi Ježíšem a Petrem. Petr se může hýbat. Má k dispozici spoustu pohybů.

V kontrastu s ním příběh popisuje dvě pasivnější postavy. Petr se potkává s těmi, kteří toho tolik nemohou: Eneáš a Dorkas. Vzpomeňte si na to, co jste si dnes uvědomili za pohyby. Chromý Eneáš by jich zvládl minimum, a ještě ve dvojnásobném čase. A Dorkas — ta už neudělá žádný. Je mrtvá.

Eneáš je už osm let omezený v akci. Nepostará se o sebe ani o druhé. Od Petra se dozvídá, že má vstát a ustlat si. Má vstát a přijmout zodpovědnost za svůj život. Ustlat si postel je malá věc, ale reprezentuje vše, co člověk dělá, aby se o sebe postaral.

Dorkas dělala dobré skutky, dávala almužny, šila oblečení. Její činy jsou přijetím zodpovědnosti za druhé a za širší svět kolem sebe. Ptá se: Jestliže Ježíš vládne a Mesiáš je zde, jak by měl svět vypadat? A jde pomoci druhým. Svými činy, ne slovy, zanechala ve světě výraznou stopu. Po její smrti všichni vyprávějí, vzpomínají, říkají, kolik dobrého vykonala. Teď je však mrtvá. Její pohyb skončil. Také ona slyší od Petra výzvu: „Vstaň.“

Oba jsou paralyzovaní k akci. On se nepostará o sebe, ona už se nepostará o sebe ani o nikoho jiného. Jsou ve stavu „omezené akce“ a „bez akce“. Ale jak má Kristus vládnout skrze lidi, kteří se nemohou hýbat? Jak se má dít akce v nepohyblivých tělech? Jak má Kristus hrát s omezenými kartami? Oba slyší od Boha skrze Petra výzvu: „Vstaň.“ Využívá živou kartu Petra, skrze kterou jim jejich kompetence obnoví.

Dobrý tah

Předpokládám, že jste někdy hráli karetní deskovou hru. A máte zkušenost s tím, že se vám povedl opravdu dobrý tah. Vykládali jste jednu kartu za druhou. Postupně se vršily před vámi. A vy jste nadšeně skládali dohromady to, co se dělo. Přečtený příběh na mě působí podobně.

Na začátku: silná karta Petr, omezená karta Eneáš, mrtvá karta Dorkas. Pár karet členů místní církve v Lyddě a Joppe. A spousta karet obrácených čelem dolů, bez možnosti pohybu. To je stav na začátku příběhu. To má Ježíš v ruce.

Jak dopadla Ježíšova partie na konci? Silný Petr. Eneáš, který má obnovené aktivní funkce a může dělat několik akcí kolem sebe. Mrtvá karta Dorkas je znovu oživená a dál může využívat své „akční funkce“ sociální pomoci. A desítky nových karet, které se obrátily v okolí — každá se svým příběhem, svými omezeními i možnostmi pohybu. A Ježíš si je prohlíží a každou bere do ruky s otázkou: Co spolu uděláme? To je potenciál. To byl tah, co.

Kdo je ti blízko?

Petr – Ten, kdo chce druhé povzbuzovat k akci, motivovat a pozvedat. Růst Božího království se skrze něj děje podněcováním lidí, jejich rozvíjením a uschopňováním. Má zrovna dost energie, životní síly. Jeho víra se projevuje velkými činy. Je plný Ducha. Je teď silnou živou kartou. Ale i on jednou zestárne, ztratí část svých pohybů a nakonec zemře. Není ultimátním hrdinou. Místo něj nastoupí jiní.

Eneáš – Růst skrze přijetí osobní zodpovědnosti. Jeho víra se projeví v pohybu napřímení se a v přijetí zodpovědnosti za svou matraci. Skutek víry je přijetí zodpovědnosti za malou část světa kolem sebe. Uklidím si postel. Uspořádám si plochu počítače. Odložím mobil a odinstaluji hru, u které trávím příliš času. Zajdu si k doktorovi. Udělám to, co doma odkládám. Boží království se šíří kolem mě pohybem, který nazývám úklidem, zkrášlením, péčí o sebe. To je pro teď dost. Nemáš jinou výzvu. Takto Kristus vládne.

Dorkas – Živá karta, která má spoustu pohybů souvisejících se sociální prací. Pomáhá druhým. Rozdává peníze, krmí hladové, všímá si potřebných. To jsou její pohybové schopnosti. Velmi praktická. Moc toho nenamluví, nepronese žádné skvělé kázání. Ale udělá spoustu dobré práce. Takto se skrze ni šíří Boží království. Tato karta si prožije hlubokou krizi, přijde o své akce, umře, na nějakou dobu vypadne ze hry. Ale z Boží milosti se do ní zase vrátí.

Jakou kartou jsi ty? Jaké máš dostupné akce? Co je jasné, že nebudeš moci? K čemu se můžeš nechat použít Ježíšem v jeho velké hře?

Nejsi loutka. Jsi živá bytost, která se může skrze Ducha svatého ladit na Ježíše a jeho poslání. To není jen říkat lidem o Bohu. Je to mnohem pestřejší. Představuji si, že tu dnes jsou někteří, kteří — jako Eneáš a Dorkas — potřebují připomenout a uschopnit k akci.

Představuji si Ježíše, jak v nebi s balíčkem živých karet, které má v církvi, chce zahrát další tah. Jaký bude, to záleží na jeho milosti, touze a načasování. Ale také na naší citlivosti na něj, na vnímavosti k jeho Duchu a poslání. Víra je vidět v životě.